Přírodní dřevo s barvou

Z hlediska barevnosti interiéru dřevěné podlahy představují poměrně těžko zaměnitelnou součást. Dříve opatříme, prezariadime, případně změníme doplňky a dekorace interiéru, ale kvalitní dřevěná podlaha nám zůstane ve své nezměněné podobě a barvě. Praktičnost, přetrvávající modernost a dlouhá životnost je předurčují k vytváření barevnosti a stylu obytných místností. Tak se dejte inspirovat některými druhy dřevěných podlah ve vzájemné barevné harmonii se stěnami či zařízením

Podlaha po stěnách a stropech je největší prostorotvornou plochou bytu. Spolu se stěnami v místnosti vytváří pozadí, čímž ovlivňuje výběr mobiliáře, doplňků apod. Vytváří styl a dotváří celkový výraz místnosti, působí na naše vnímání a psychiku. V posledním období i v oblasti podlahovin dochází k návratu k přírodním materiálům, k dřevu. Díky přirozenosti a teplu, které vyzařuje, není žádným překvapením jeho přetrvávající trendovost a nadčasovost. Do interiérů vnáší útulnou a příjemnou atmosféru, kousek přírody s nezaměnitelným kouzlem přirozené kresby dřeva. I přes vyšší ceně zůstává u stavebníků stále oblíbenou a vyhledávanou podlahovinou. Dřevěná podlaha je velmi estetická, ekologická, odolná, nadčasová a při kvalitním podkladu a dodržení správného postupu kladení se vyznačuje dobrými zvukově izolačními a tepelně izolačními vlastnostmi a dlouhou životností.

S jakými podobami dřevěných podlah se můžeme setkat?

Dřevěné podlahy mohou být ve formě palubek, vlysů, mozaikových parket nebo jako vícevrstvé či sendvičové plovoucí podlahy apod., Podob je samozřejmě několik.

Palubové podlahy se převážně vyrábějí z jehličnatých dřevin, jako například ze smrku, z borovice, jedle, ze modřínu a pod. Využívají se i dřeviny listnaté, ale zřídka, protože jsou poměrně drahé. Jsou složeny z obyčejných masivních desek hrubých 25 až 30 mm palubek. Při sportovních podlahách se přibíjejí nebo šroubují do dřevěných roštů, které jsou napevno spojeny s podkladem. Z důvodu schnutí dřeva musí materiál nechat minimálně dva dny v místnosti, ve které se bude ukládat. Desky se tím vyrovnají s vlhkostními poměry v místnosti. Nejčastěji palubové podlahy nacházíme ve starých venkovských domech, rekreačních domech, ale i v moderních domech díky jejich opětovnému návratu.

Klasikou jsou parketové podlahy tvořeny hoblovanými destičkami z masivního dřeva širokého 40 70 mm, dlouhého 200 700 a tlustého 14 22 mm. Spojují se systémem pero a drážka. Nejčastěji se vyrábějí z buku, dubu, jasanu, taktéž z javoru, habr, smrku či břízy. Celoplošně se lepí na podklad. Uspořádat je lze do tvaru stromečku (tzv. Rybiny) nebo rovnoběžně. Dostatečná tloušťka vlysů umožňuje podlahu vícekrát renovovat broušením, čímž se zvyšuje její životnost a obnovuje její krása. Velmi dekorativní a s nádechem luxusu působí mozaikové parkety z masivního dřeva. Jsou hrou zajímavých vzorů poskládaných do čtvercových nebo obdélníkových útvarů. Obrazce mohou vznikají díky různým vzorům barevně kontrastních druhů dřevin, intarzií povrchovými dýhami apod. Snadno se udržují.

V současnosti velmi oblíbenými se stávají vícevrstvé dřevěné podlahy. Ukládají se jako plovoucí podlaha z velkoplošných dílců, které se nefixují celoplošně do lepidla, ale kladou se na podklad volně vzájemným spojováním pera s drážkou nebo zámkovým spojem. Jejich celková tloušťka se pohybuje přibližně od 7 do 22 mm. Mají několik vrstev, minimálně tři. Nášlapnou vrstvu tvoří dřevina s tloušťkou od 0,5 do 6 mm. Středová vrstva je z měkké jehličnaté dřeviny hrubé asi 8 mm, která se lepí příčně. Spodní vrstvu tvoří protitahová dýha měkkého řeziva tlustého přibližně 2 až 3 mm samozřejmě závisí to od technologie výrobce. Do domácího prostředí jsou vhodné podlahy o tloušťce 15 mm as nášlapnou vrstvou silnou 4 mm z kvalitního dřeva, nejméně 4 5 vrstvami povrchového laku. Jejich údržba je jednoduchá. Po čase se dají renovovat. Nejčastěji se vyrábějí z dřevin jako dub, buk, javor, jasan, třešeň, bříza, ořech a pod. Z více vrstev jsou i takzvané sendvičové plovoucí podlahy, které vznikají kombinací více materiálů, například dřeva a korku. Horní povrchová a dolní stabilizační vrstva jsou z ušlechtilého dřeva nebo aglomerovaného materiálu. Mezi ně se vkládá korkové jádro. Uložení připomíná sendvič. Díky němu podlaha lépe izoluje hluku a jádro současně udržuje více tepla. Chůze po nich je velmi pohodlná. Kdo se chce vyhnout klasickým dřevinám, může využít jako podlahovinu i exotický bambus ve formě lamelových parket. Levnější variantou dřevěné podlahoviny mohou být průmyslově vyráběné mozaikové parkety z odpadu, případně dřevoštěpkové desky apod. Možností je samozřejmě více.

Podlaha dojem, vzhled

Celkový dojem z podlahy vytváří jejich vzhled. To znamená, jaká je jejich gradační třída nebo stupeň kvality. Mezi výběrové patří podlahy s přirozeným vzhledem, bez výrazných barevných rozdílů, suků nebo uzlíků, skupinových oček. Další třídou může být například přírodní, rustikální atd. Jednotlivé třídy závisí na výrobce a jeho pojmenování sérií. Vzhled podlahy, její barevný odstín ovlivňuje optiku místnosti. Ve velkých prostorných místnostech si můžeme dovolit velké vzory a členění, v menších se použije jednolitá plocha s drobným vzorem. Velké vzory a výrazné barevné rozdíly zda struktura mohou částečně svazovat při výběru barevnosti stěn a výběru nábytku. Správným výběrem barevnosti podlahy můžeme korigovat nedostatky a doslova vytvářet optické klamy o velikosti místnosti. Například členění rovnoběžné se stěnami prostor opticky prodlužuje a zužuje, kolmé uložení prostor opticky zkracuje a rozšiřuje, tmavé barvy a výrazné vzory prostor opticky zmenšují, a naopak, bledé a jasné barvy, drobné vzory a struktura prostor zvětší. Vysoce kvalitní podlahy bez suků, oček, bez zřetelných barevných odstínů působí velmi elegantně a kompaktně. Při nich si můžeme dovolit různobarevné stěny s různými malířskými technikami nebo větší pestrost a barevnost v mobiliáři, případně v doplňcích. Hodí se všude, především však do moderních interiérů, kde se vyžaduje střízlivá čistota. Nemusí to však být striktním pravidlem. Naproti tomu podlaha s barevnými rozdíly, se spoustou oček působí venkovským, rustikálním dojmem a tomu je vhodné přizpůsobit i výraz celé místnosti. Při citlivém výběru si dokážeme představit rustikální podlahy v nejmodernějším interiéru a naopak, přičemž fantazii se meze nekladou

Podlaha není hnědá jako hnědá

I když si to někdy neuvědomujeme, barvy hrají v našem životě velmi důležitou roli. Poznání jejich účinků nám umožní pochopit další souvislosti, které můžeme uplatnit při zařizování interiéru. Když se řekne dřevo, jednoznačně se nám v souvislosti s barvou vyřídí hnědá. Je to v první řadě barva země, která v nás vyvolává pocit jistoty, bezpečí, tepla a útulnosti. Také každá dřevina má svou charakteristickou barvu a odstín. Některé mají nažloutlý nádech, jiné načervenalý atd. Dřevěné podlahy mají navíc své specifikum vyzrávání. To znamená, že časem se barva různých druhů dřevin v důsledku působení světla mění, tedy vyzrává. Z klasických, běžně používaných dřevin jmenujme například dub, jasan, javor kanadský, břízu, které postupem času žloutnou. Barevnost olše nebo javoru evropského se postupně mění na medově žlutá, případně načervenalou barvu, třešeň výrazně tmavne a pod.

Minilekce o barvách

V mnoha časopisech a knihách najdete různé barevné poradny, které přinášejí zaručené informace o správných barvách pro váš interiér. Často bývá kritériem ladění prostoru tón v tónu nebo vytváření kontrastu, budování barevnosti interiéru prostřednictvím typologie ročních období, temperamentu osobnosti, na základě různých filozofií a pod. Někdy se však nad těmito věcmi a souvislostmi nezamýšlíme. Jednoduše si vybereme podlahu, která se nám líbí, a stejně postupujeme při volbě barvy stěn. K výběru barevnosti našich interiérů však třeba přistupovat velmi citlivě. Barvy ovlivňují naše pocity: při některých se cítíme příjemně, pohodlně, při některých znervózňuje, případně nás uklidní nebo si vynutí naši pozornost. Mezi barvy, které v nás dokážou probudit aktivitu, vědí upoutat naši pozornost, patří například červená a žlutá. Naproti tomu zelená a modrá působí pasivní. Červená, žlutá, oranžová a odstínově příbuzné barvy v nás navozují teplo, mají efekt přiblížení. Jejich použití ve velkém množství může působit až dráždivě. S pocity chladu se spojují zase zelenomodré odstíny. Předměty ztvárněné ve studených tónech opticky vzdalují, interiér působí neosobně, chladno. Jasné barvy člověka povzbuzují, vyvolávají veselost, radost, tlumené zase smutnou nebo melancholickou náladu. Světlé barvy prostor rozšiřují a rozjasňují, místnosti se zdají větší a stropy výše. Tmavší plochy prostor dojmově zmenšují a stropy snižují. Důležitý je však i barevný kontrast v místnosti, čímž vytváříme určité napětí v porovnání s laděním interiéru tón v tónu, které svým klidem, vyvážeností může hraničit až s monotónností. Velkou moc má bílá barva, která dokáže oživit všechny ostatní barvy a zvýšit jejich působivost.